Co by si mělo dítě odnést ze základní školy?
Znalosti jsou samozřejmostí. Výsledkem ale není jen vysvědčení nebo dobře napsaný test.
V pražské škole Basic je možné část odpovědi hledat u absolventů.
Pokračují na středních školách a gymnáziích a někteří se do své bývalé školy vracejí. Setkávají se se současnými žáky i jejich rodiči a předávají jim vlastní zkušenosti – jak zvládli přechod na další školu, co pro ně bylo důležité a co ze základní školy využívají dál.
Jejich zkušenosti jsou zároveň připomínkou toho, že potenciál dítěte se nevytváří až před přijímacími zkouškami.
Je potřeba ho hledat a rozvíjet mnohem dříve.
A právě to bylo jedním z důležitých témat letošního Setkání škol Basic v Brně.
Společné setkání propojuje týmy všech tří škol Basic.
Je příležitostí zastavit se, podívat se na výsledky uplynulého roku a předat si zkušenosti, které mohou pomoci při každodenní práci s dětmi.
Praha přináší mimo jiné zkušenosti s absolventy a prací s talenty.
Brno má za sebou velmi dobré hodnocení České školní inspekce, nové prostory mateřské školy a zkušenost s doučováním dětí také během prázdnin. Důležitým výsledkem je i něco mnohem méně měřitelného – děti škola baví a je to na nich vidět.
Plzeň rychle roste. Přicházejí noví prvňáčci i děti přestupující z jiných škol a spolu s nimi se rozvíjí velmi produktivní tým, který nové poznatky rychle převádí do každodenní výuky.
Každá škola tak řeší trochu jiné situace. Společný cíl ale zůstává stejný: poznat dítě natolik dobře, aby se mohlo skutečně rozvíjet.
Významnou část společného setkání proto tvořilo téma nadání.
Setkání škol Basic navštívily mentorky podpory nadání, které nabídly hlubší pohled na nadané děti a jejich potřeby.
Nadání totiž nemusí vypadat tak, jak si ho dospělí někdy představují.
Nadané dítě může být citlivější. Může se hůře začleňovat do kolektivu. Může reagovat způsobem, který okolí vyhodnotí jako nevhodný nebo neposlušný.
A pokud škola vidí pouze chování nebo známku, může přehlédnout to nejpodstatnější.
To, co dítě skutečně potřebuje. A co v něm skutečně je.
Nadané dítě proto správný přístup nejen ocení. Potřebuje ho.
Téma nadání vede k otázce, která se týká všech žáků.
Pokud je důležité hledat individuální potřeby u nadaného dítěte, proč bychom totéž neměli dělat u ostatních?
Každé dítě přece přichází do školy s jinými předpoklady.
Jedno potřebuje více času, aby určitému tématu opravdu porozumělo. Druhé potřebuje větší výzvu. Třetí si nevěří, přestože má schopnosti. A u dalšího možná talent ještě nikdo neobjevil.
Proto individuální přístup neznamená dělat školu jednodušší.
Znamená klást na dítě takové nároky a nabídnout mu takovou podporu, aby se mohlo posouvat právě ono.
Teprve tehdy může učitel skutečně zjistit, kam až dítě dokáže dojít.
Děti nepotřebují jednodušší školu. Potřebují jiný přístup.
Známka říká, jak dítě zvládlo konkrétní úkol v konkrétní chvíli.
Neříká ale všechno o jeho schopnostech.
Pokud má škola možnost dítě skutečně poznat, může sledovat mnohem víc. Jak přemýšlí. Na co se ptá. Kde se zasekne. Co ho zajímá. Kdy potřebuje pomoc a kdy je naopak připravené dostat náročnější úkol.
Právě bezpečné prostředí a individuální práce vytvářejí prostor, ve kterém dítě nemusí pouze „splnit zadání“, ale může postupně objevovat vlastní schopnosti.
A u některých dětí se právě díky tomu může ukázat potenciál, který by jinak zůstal skrytý.
Stejný pohled na rozvoj dítěte začíná ve školách Basic už v mateřské škole.
U dětí, které následně pokračují do základní školy BASIC, lze sledovat přínos dovedností, na kterých pracovaly už jako předškoláci.
Nejde jen o znalost písmen nebo čísel.
Dítě potřebuje umět naslouchat, porozumět zadání, zeptat se, spolupracovat, zvládat nové situace a postupně přebírat odpovědnost za to, co dělá.
To jsou základy, na kterých může stavět nejen v první třídě, ale i v dalších letech.
Možná právě proto mají pro pražskou školu návraty absolventů takovou hodnotu.
Škola může dítě provázet řadu let, učitelé mohou sledovat jeho pokroky a rodiče mohou vidět jednotlivé výsledky. Teprve s odstupem se ale někdy ukáže, co všechno si mladý člověk ze základní školy skutečně odnesl.
Když se absolvent vrátí a dokáže o své další cestě mluvit s mladšími žáky, předat jim zkušenosti a ukázat jim, že přechod na střední školu nebo gymnázium lze dobře zvládnout, uzavírá se tím jeden důležitý kruh.
Současné děti před sebou nevidí jen učitele, který jim říká, že se něco jednou bude hodit.
Vidí někoho, kdo před několika lety seděl ve stejné škole jako ony.
Možná ne školu, ve které bude mít dítě všechno snadné.
Ale školu, která dokáže rozpoznat, kdy potřebuje pomoc a kdy potřebuje výzvu.
Školu, která se nebude dívat jen na jeho aktuální výkon, ale bude se snažit pochopit, co za ním stojí.
A školu, která nebude předem rozhodovat, kam až dítě může dojít.
Protože skutečný potenciál dítěte nemusí být vidět na první pohled.
Úkolem dobré školy není dítěti cestu zjednodušit. Jejím úkolem je pomoci mu objevit, co všechno dokáže – a dát mu znalosti, podporu, výzvy i důvěru, aby toho mohlo využít.
A možná nejkrásnější potvrzení přichází ve chvíli, kdy se po letech vrátí bývalý žák a ukáže těm současným, kam může jejich vlastní cesta pokračovat.
Každá taková cesta ale někde začíná. A pokud právě přemýšlíte, jakou školu vybrat pro své dítě, přijďte se podívat, jak to vypadá v Basicu.
Osobní návštěva vám totiž často řekne víc než informace na webu. Poznáte prostředí školy, její atmosféru, učitele i vedení a budete mít možnost zeptat se na všechno, co je pro vás a vaše dítě důležité.
V Basic Praha proto připravujeme dny otevřených dveří. Termíny zveřejníme už brzy.
Sledujte naše stránky a přijďte se podívat osobně. Možná právě návštěva školy vám nejlépe napoví, jestli je Basic místem, kde může začít i další cesta vašeho dítěte.
© Základní škola a mateřská škola Praha, o.p.s. | ochrana osobních udajů | cookies
Design: Moreandless | Web: MD webdesign