Zakladatelce škol Basic a zároveň ředitelce pražské školy Svatce Kovářové přišel e-mail, který ji velmi potěšil. A protože jsme od jeho autorky dostali souhlas se zveřejněním, rádi bychom se o něj podělili i s vámi.
Je to příběh o důvěře. O vztazích, které mohou vznikat mezi rodiči, když jejich děti navštěvují stejnou školu. O odvaze dát dětem prostor k samostatnosti, svěřit jim odpovědnost a věřit, že dokážou víc, než si někdy myslíme.
A také o tom, že výběrem školy nezískává dítě jen místo, kde se vzdělává. Stává se součástí společenství lidí, kteří mohou sdílet podobné hodnoty, vzájemně se podporovat a společně pomáhat dětem růst.
Následující e-mail je krásnou ukázkou toho, jak se tyto hodnoty mohou přirozeně promítat i do života mimo školní lavice.
„Dobrý večer Svatko,
stále vzpomínáme na milou návštěvu Š… (rodiny z Prahy, pozn.) u nás v Brně. Celé to začalo na jaře, kdy Jáchym po lyžáku a soustředění v osmé třídě začal vyprávět o novém kamarádovi Petrovi z Prahy, který chodí do Basicu. Kluci si tam rozuměli, zůstali v kontaktu a dokonce začali plánovat, že by se mohli navštívit. Oba jsou skauti a ve škole jsou vedení k samostatnosti, zodpovědnosti a schopnosti si poradit, tak si poradili. Domluvili, že Jáchym přijede za Petrem na víkend do Prahy. Aby nejel sám, přidá se k němu prý ještě další spolužák Tadeáš.
Když s tím Jáchym přišel, říkala jsem si, že je to další z jeho pubertálních nápadů a neuskutečnitelných plánů. Představa, že ho mám v deváté třídě pustit na víkend do Prahy, do neznámé rodiny, kde rodiče nikdy neviděl a Petra jen na dvou školních akcích, no byla jsem přesvědčená, že to celé vyšumí. A to až do chvíle, kdy mi zavolala úplně cizí paní a nabídla mi, že by to prý nějak šlo. Řekla mi, že sice Jáchyma ani Tadeáše nikdy neviděla a nás rodiče samozřejmě vůbec nezná, ale že věří Petrovi a prý když chodí taky do Basicu, budou to dobré děti.
Kluci si zjistili spojení, zajistili jízdenky a v pátek odpoledne vyrazili. Já měla k dispozici jediné telefonní číslo, na neznámou maminku, a slib od Jáchyma a Tadeáše, že na sebe budou dávat pozor. Od Jáchyma jsem za celý víkend moc zpráv neměla, ale znám ho, když je všechno v pořádku, nemá potřebu o tom nikoho informovat. Maminka Petra mě naštěstí průběžně psala, že všechno probíhá podle klučičích plánů. A v neděli večer se mi vrátil úplně nadšený Jáchym. Byl na sebe hrdý, že to zvládli a působil najednou nějak víc dospěle a samostatně.
Řekl mi, že to byli úplně v pohodě lidi, že si to s Petrem a Tadeášem užili a že je pozval k nám, protože jinak se s Petrem uvidí až v listopadu na dalším soustředku. Mamince Petra jsme zavolali, že jsme jim moc vděční, že jsme rádi, že to dobře dopadlo a kdyby někdy měli cestu do Brna že se můžeme potkat. No udělali si ji asi za měsíc. První den jsme se potkali v restauraci, další den spolu strávili celé odpoledne a večer se přesunuli k nám. Škoda, že už další den museli odjet domů. Bylo to zvláštní setkání.
Spojovalo nás to, že máme stejně staré kluky, podobně smýšlíme o jejich vzdělávání a přejeme si pro ně v životě podobné věci. Možná to je něco samozřejmého, ale právě od toho se odvíjela spousta dalších společných názorů a setkání bylo plné i osobních témat, které kdyby mi někdo řekl, že budu vykládat lidem, které znám dva dny, nikdy bych tomu nevěřila. Takže díky školo! My máme nové přátele. Sice nás dělí spousta kilometrů, ale když je zvládnou naše děti na základní škole, proč by to měl být problém pro dospělé. Teď už Jáchym sám za Petrem do Prahy nepojede, my totiž pojedeme taky:-)
A Basicu děkujeme.
Eva“
Chcete se přijít do školy Basic podívat osobně? Přijďte na Den otevřených dveří.
© Základní škola a mateřská škola Praha, o.p.s. | ochrana osobních udajů | cookies
Design: Moreandless | Web: MD webdesign