Koronavirus Covid-19 způsobil, že děti povinného školního věku stráví
v kalendářním roce 2020 více času doma u počítače, než ve školních lavicích.
A tak vyvstává jednoduchá otázka: Jak v této době učit doma děti, aniž na to máme vzdělání nebo patřičnou příručku? A co je také důležité, jak zvládnout jejich vzdělávání na dálku a nad rámec vlastních povinností doma a v práci?
Existují tři základní pravidla, kterých bychom se měli držet, podle zkušeností paní ředitelky ZŠ a MŠ Basic v Praze 9 Prosek, paní Svatavy Kovářové, která zní: „Všechna pravidla, která platí pro chování muže a ženy, platí také pro děti – chovejme se k dítěti s respektem, láskou. Dítě by nemělo cítit při společném učení vaši nadřazenost.“
„Nevnucujte mu svůj způsob myšlení a chápání. Ptejte se ho, jak dané věci rozumí a nechte ho, ať si na řešení přijde samo. Snažte se, aby ve vás dítě vidělo člověka, který umí znalosti používat v praxi a ne někoho, kdo poučuje.“
„Buďme příkladem – nejjednodušší princip výchovy je jít dítěti příkladem. Děti jsou naším odrazem a jen nás zrcadlí. Když sami nebudeme mít snahu se dále rozvíjet a vzdělávat, nemůžeme to chtít po dětech. Budeme-li chodit do práce s odporem a doma to navíc zdůrazňovat, tak lze očekávat, že děti tento postoj ke své „práci“ budou také přejímat, zejména když naše chování vidí doma častěji. Vymezte dítěti prostor, kde bude moci v klidu a soustředěně pracovat. Dodržujte denně nastavený pravidelný režim.“
„Za třetí, trpělivost nade vše – čím dál více dětí má potíže se základními životními dovednostmi jako jsou čtení či psaní. Pedagogové jsou na to ve školách připraveni, jsou vyškoleni, jak to děti naučit, a nyní se tento úkol přesouvá na rodinu, na nás, abychom to naše děti doma trpělivě naučili. Téměř všechny děti se nakonec mohou naučit číst a psát, jen některým dětem to může trvat déle než jiným. Tím tajemstvím je především trpělivost na straně učitele a nyní rodičů, a hlavně plné porozumění na straně našich dětí. Často dospělí zaujímají při učení negativní emoce jako je nepřátelství, hněv, strach. Pozor, emoce jsou nakažlivé! Mohou se přenést na děti. Proto si snažte udržet pozitivní přístup, usnadníte si tím učení a otevřenou cestu k dítěti.“
Toto je základní motto, kterým se řídí jak Studijní centrum BASIC, které poskytuje specializované individuální doučování dětem i dospělým, kteří mají problémy se čtením nebo psaním (více na www.basic.cz), tak Základní Školy Basic v Praze na Proseku a v Brně.
Je důležité volit přiměřenou slovní zásobu, aby vám dítě rozumělo. Často při učení někteří používají cizí slova a složité termíny, kterým dítě nerozumí. Pozorujte dobře své dítě, aby se nezačalo v učení ztrácet. Pak začne být nepozorné, přestane ho učení bavit a nechce pokračovat.
Sledujte, jaké typy aktivit distančního vzdělávání vaše dítě preferuje před ostatními. Reaguje například lépe při synchronních činnostech, kdy komunikuje s učitelem online, nebo když pracuje zároveň společně s Vámi? Které vzdělávací platformy, podle Vás, zaujmou Vaše dítě více než ostatní – zejména co se týče výuky mimo online prostředí školy. Odpovědi na tyto otázky mohou být pro Vás a učitele Vašeho dítěte cenné a mohou pomoci identifikovat způsoby nejlepšího individuálního přístupu.
Děti se musí během dne často hýbat. Dopřejte jim, a zároveň sobě, čas
na společné cvičení, ve chvílích mezi dalšími úkoly, kdy se bude muset opět soustředit na distanční vzdělávání. I ve škole mají děti krátké přestávky mezi hodinami.
Pokud se dítěti nedaří, nejvhodnějším řešením není dávat mu tresty a zákazy či mu vyhrožovat. Často to má za následek psychické potíže a demotivaci. Nejlepší je si společně sednout, situaci probrat a vyřešit v klidu. Najít příčinu neúspěchu a společně naplánovat jak dosáhnout zlepšení. Dávejte dítěti pozitivní pozornost.
Předejte mu povinnosti, které budou jen jeho a bude za ně zodpovídat. Pak již do nich nezasahujte. Naučte ho nést následky za nesplnění povinností a úkolů. Mladým lidem, kteří mají zodpovědnost určitého druhu, se obvykle v životě daří a bez obtíží dospívají.
Jedná se o stav, kdy jedinec může jednat na základě své vlastní volby. Jak dítě vychovat a nezlomit? Jistě chcete dítě vychovat tak, abyste ho nemuseli kontrolovat a mohlo být stále samo sebou. Není žádoucí z dítěte vychovat loutku tančící na provázku svého prostředí. Na tomto závisí jeho dobré chování a zdraví jak tělesné tak i duševní. Proto jej respektujte, naslouchejte mu, ptejte se na jeho názor, seznamujte jej s chodem domácnosti apod.
Je to komunikace, která dělá divy, např. řeknete: „poslouchej, je čas jít spát“ a dítě řekne: „ne“ nezůstávejte u tohoto tématu. Nechte to plavat a přejděte na jiné téma. „Co jsi dnes dělal? Kde? Skutečně? A po chvíli: „Dobrá, a co takhle jít spát?“ A odpověď bude: „Tak jo.“
Chvalte, oceňujte, zaměřujte pozornost na pozitivní věci. Oceňte výsledky, hotovou práci, jakýkoliv i malý posun, zlepšení. Největší odměnou pro dítě je váš čas, vaše pozornost, kterou mu dáte. Nejlepší terapie, jakou mohou děti mít, je dobrý, vyrovnaný dospělý s tolerancí a láskou v srdci.
Nejlepší terapie, jakou mohou děti mít, je dobrý, vyrovnaný dospělý s tolerancí a láskou v srdci.